Ateismus prakticky v téhle době a v těchto končinách neexistuje. Všichni prostě v "něco" věří, ať už je to dáno jejich minulostí a výchovou nebo vlastním přesvědčením.
Duch
Nejstarší náboženství na Plošině se opírá o kulturu sličného lidu a samozřejmě o přírodu. Vlastně nejde tak úplně o božstvo a náboženství jako takové, jako spíš o úctu k přírodě a k duchům. Hlavními vyznavači jsou samozřejmě sličný lid a vlkodlaci, ale najdou se někteří i z ostatních ras. Existuje tu ústřední motiv Ducha, jako takového boha, ale není vnímán jako v křesťanství. Spíš je to jakási esence celého světa, která se skrývá právě v přírodě. Takže i své obřady uskutečňují v přírodě, nemají žádný svatostánek. Je ovšem jeden druh stromu, který uctívají, a to jsou mohutné jasany, stejné, jako jeden z nich stojí přímo na náměstí v Desperu.
Když vezmeme strom, tak má tři části. V tomto náboženství každá část má svůj význam. Mezi vyznavači Ducha je naprosto samozřejmá meditace spojená s vystoupením ze svého těla a putováním do jiných světů, které jsou právě vyobrazeny jako části stromu. Obvykle tyto meditace se uskutečňují právě pod nějakým stromem. Kořeny stromu představují podzemí, kde vyznavač hledá a následně navštěvuje svého duchovního pomocníka, který má podobu zvířete. Světlí elfové tyto duchovní pomocníky “povolali” do svého světa. Každé dítě světlého elfa mívá ochránce v podobě satyra nebo vlkodlaka. Jsou to jejich druhové až do dospělosti, kdy se ochránce přidělí buď zase dalšímu dítěti nebo získává svobodu. Kmen stromu představuje skutečný svět, kdy při zaměření se na skutečný svět při meditaci vyznavači poukazují na to, že svět “vidí” mnohem ostřeji a jasněji než reálně. Koruna stromu představuje nebe, kde vyznavač hledá a následně navštěvuje svého duchovního učitele. Bývá to nějaká humanoidní bytost. |
Velká Šestka
Božstvo, které je vyznáváno jak podzemním lidem tak smrtelníky. Původně nejspíš to byli dvě různá náboženství, ale díky spolupráci podzemního lidu a smrtelníků a jejich soužití se Velcí Bohové prezentují jako společné vyznání pro tyto dvě rasy. Ve městech i vesnicích bývají kostely zasvěcené jednomu nebo několika bohům z Velké Šestky. Jediná bohyně, které se z pověrčivosti žádný svatostánek nezasvěcuje, je Morana, bohyně smrti.
Kromě kostelů se můžeme setkat i po Desperu s různými kouty, kde se shromažďují obětiny pro bohy. Není to nic neobvyklého. Víra ve Velkou Šestku nemá nějaké pevné zásady mší a sdružování se, ale samozřejmě ve městech, která jsou normálně dostupná, žijí kněží, kteří se starají o kostely a různá duchovní setkání. V Desperu žádný kněží Velké Šestky nežije.
Kromě kostelů se můžeme setkat i po Desperu s různými kouty, kde se shromažďují obětiny pro bohy. Není to nic neobvyklého. Víra ve Velkou Šestku nemá nějaké pevné zásady mší a sdružování se, ale samozřejmě ve městech, která jsou normálně dostupná, žijí kněží, kteří se starají o kostely a různá duchovní setkání. V Desperu žádný kněží Velké Šestky nežije.
Perun
Perun je hlavou Velké Šestky, bůh bojovník, zkušený válečník se sekerou a lukem, z něhož prý střílí své blesky. Je vzýván jako stratég, bojovníkům dodává kuráž a odvahu.
Mimo boj je ale jeho doménou déšť, bouřky a hromy! Tyto atributy z něj dělají ve své podstatě i boha úrody, neb bez vody, jíž svlaží zem, by nic nevzrostlo. Říká se, že udeří tam, kde mají hnízdo démoni, s nimiž podobně jako další bohové neúnavně bojuje. Bývá uctíván bojovníky napříč rasami. |
Volos
Volos je s širokým okruhem působnosti. Je převozníkem zemřelých a také jejich strážcem, dohlíží na duše lidí, které odvedl do podsvětí, a dělají si vzájemnou společnost, než nadejde jejich čas posunout se zase o dům dál. Zároveň je božstvem magie, vědění, věštění a básnictví; a jako strážce předělu mezi světem živých a mrtvých také bohem divočiny, lovu, zvířat a přeměňování se v ně. Pro vesničany je obzvláště důležitý, neboť v zimě ochraňuje dobytek před Moranou a jejími nemocemi. Je uctíván kouzelníky a mluví o něm výjimečně i sličný lid.
|
Mokoš
Mokoš je bohyně spojovaná s plodností, vláhou, zemí a ženskými pracemi jako je předení, v zásadě chápaná jako bohyně matka či bohyně země. Jakožto bohyně osudu má moc nad lidskými životy, zaplétá do nich různé události, vztahy, šance – a stejně tak tyto nitě poté také odnáší Moraně, aby je mohla přetnout, jakmile dojde k názoru, že nastal jejich čas.
Mimoto je také považována za bohyni země a je to právě ona, kdo chrání a pečuje o úrodu. Mokoš hraje důležitou roli v životech lidí nejen kvůli osudu, který pro ně spřádá, ale také kvůli potravě, kterou jim zařizuje. Bývá uctívaná vesničany pro lepší úrodu. |
Siwa
Siwa představuje život a její síla dala vzniknout mnohým rostlinám a tvorům. Přinejmenším je s nimi Siwa v takovém souznění, že bez ní by okolní příroda nebujela tak silně. Mimoto je také patronkou léčitelů, nad nimiž drží ochrannou ruku a předává jim své vědomosti, ať už se jedná o léčivé byliny nebo postupy, jak ošetřovat raněné a nemocné. Je uctívána všemi vyznavači Velké Šestky.
|
Simargl
Říká se, že Simargl má buď dvě tváře a nebo se jedná o dva bohy (dvojčata). Už jen to ho/je staví do podivné situace mezi bohy. Je doba, kdy se o dvojčatech tvrdí, že jsou prokletá, takže Simargl je božstvo, které je tak trochu opomíjené. Ale na druhou stranu je to bůh ohně, takže je uctíván zejména podzemním lidem a kováři, kteří by bez něj byli bez práce. Ale jinak zvlášť se mezi smrtelníky o Simarglovi nemluví.
|
Morana
Morana je bohyní zimy, je obávaným poslem nemocí a smrti. Pomocí svého srpu přetíná Mokošiny nitě života, čímž zastavuje tep lidských srdcí. Jejím hlavním tématem je smrt. Smrt ve smyslu znovuzrození a přirozeného koloběhu života. Symbolické znázornění toho, že staré musí odejít, aby vytvořilo prostor pro nové. Stejně tak, jako musí listí na podzim opadat a shnít, aby vytvořilo živnou půdu pro nová semínka. Bohyně je uctívaná upíry a jinými temnými bytostmi.
|
Dračí Bůh Světla, Patron lidské říše
V království, potažmo v Desperu se objevila nová víra, která má prozatím spíše formu jakési sekty. Přeci jen "oblíbenost" Velké Šestky i v Desperu značně velká, takže Dračí Bůh Světla je zatím jakousi okrajovou záležitostí několika osob.
Elrath je drak Světla, patronem lidské říše, jehož služebníci se snaží osvětlit temná místa, dobývat zlo a oslavovat individuální udatnost a hrdinství. Elrath vede zářivé a nesmrtelné anděly, ale ti byli během válek starších téměř vyhubeni. Je uctíván Cirkvi draka světla, která se teprve před třemi lety stala oficiálním náboženstvím některých lidských území ale postupně se začíná šířit a jednoho dne by se snad tato víra mohla stát oficiálním náboženstvím celého lidského království.
Drak světla je uctíván jako Bůh Slunce a patron (legitimní) autority, pravdy, cti a spravedlnosti. Je také jedním ze dvou nejstarších a nejsilnějších dětí Ashy, dalším je jeho dvojče Malassa - se kterou měl konflikt na základě toho, že mu bránila ve spáchání démonické genocidy, aby zachránil rovnováhu, za kterou všichni společně bojovali. Jeho rysy jsou o vznešenosti a autority. Elrath je obvykle považován za nejvznešenější z Ashiných dětí (ačkoli jeho následovníci se občas dopouštějí amorálních činů, zcela odlišných od jeho filozofie), Elrathovy elegantní šupiny jsou z nejčistšího zlata, ale místo toho, aby pouze odrážely světlo, doslova září zevnitř. Jeho křídla nejsou šupinatá, ale opeřená, jako jeho děti andělé. Elrath nemá žádný „dračí dech", ale když se rozvíří jeho obvykle spravedlivý hněv, jeho oči vybuchnou do pruhu oslepujícího světla. Elrath sám obvykle není v umění či jiných náboženských malbách zobrazován jako drak, protože je považován za abstraktní „Svaté světlo" - i když je tak často nazýván. Zatímco jeho andělé stále existují, zůstávají skrytí a nepolapitelní i pro největší uctívače Elratha. Někteří učenci se domnívají, že to má zachovat představu skutečného světla, které je mimo dosah. |
Sluneční Kříž
Je symbolem Elratha a nebeské říše (ráje). Tento znak se u uctívačů často vyskytuje ve formě přívěšků. Andělská Křídla Vrcholný symbol vzestupu a očisty, Alaskan křídla nebo Elrathská křídla, symbolizují, že jejich nositel se snaži dosáhnout duchovnich kvalit Draka Světla. Tento symbol odkazuje na anděly, kteří jsou považováni za nejvyšší formu reinkarnace lidských bytosti. |